z čeho revize vychází 

Zdroje, vize a základní teze, na kterých chceme stavět.


Strategie 2030+

Strategie 2030+ je klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky v dekádě 2020–2030. Cílem je modernizovat vzdělávací systém České republiky v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají.

Požadavek upravit a modernizovat rámcový vzdělávací program je jedním z logických závěrů vyplývajících ze Strategie 2030+. Úpravy RVP budou podporovat naplňování dvou strategických cílů:

  • Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život.
  • Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů.

Kromě dvou strategických cílů obsahuje Strategie 2030+ také dílčí vodítka k jejich naplňování. Členové expertního panelu identifikovali zejména ty, které mohou mít vliv na revizi RVP. 

Revize RVP ZV

„Revize rámcových vzdělávacích programů bude vycházet ze stávajících RVP při zachování jejich základní struktury i pojmů. Zachována bude i dvoustupňová úroveň kurikula na úrovni rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Revize RVP je příležitost kurikulum upravit a redefinovat jádrové a rozvíjející učivo. Kurikulum základního vzdělávání zahrnuje množství obsahu, z něhož ne všechno má být součástí společného jádra učiva. Proto bude obsah kurikula posouzen a v potřebných částech přehodnocen. Rámcové vzdělávací programy budou průběžně (v cyklech, s ohledem na nutnost nezvyšovat administrativní zátěž škol) aktualizovány tak, aby obsah a cíle vzdělávání skutečně reflektovaly vzdělávací potřeby žáků. Do jejich zpracování a aktualizace budou zapojeni učitelé z praxe a další odborníci působící ve vzdělávání.“ (S2030+, s. 27)

Klíčové kompetence a gramotnosti

„Společným cílem musí být dosažení vyšší úrovně klíčových kompetencí a gramotností všech dětí i dospělých. Podpoříme proto zavádění nových a inovativních metod ve vzdělávání ve všech typech škol i mimoškolních zařízení na celém území ČR.“ (S2030+, s. 17)

„Je nezbytné, aby si inovované RVP zachovaly kompetenční pojetí ve vzdělávání a zároveň byly uskutečnitelné a srozumitelné pro učitele. Dosavadní implementace kompetenčního modelu ve vzdělávání nebyla úspěšná z důvodů absence jasného vymezení klíčových kompetencí a nedostatečné podpory ředitelům a učitelům. Je proto nezbytné aktualizovat klíčové kompetence zohledňující Doporučení Rady EU ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Vymezení, které z tohoto kroku vyplývá, umožní zpřesnit zadání pro tvorbu vzdělávacích programů, reflektující změny, ke kterým ve společnosti dochází. Zvolení kompetenčního přístupu zároveň podpoří a posílí návaznost jednotlivých stupňů vzdělávání, umožní lepší provázanost formálního a neformálního vzdělávání a rozvine kompetence žáků k celoživotnímu učení, tedy k nezbytnému předpokladu pro dlouhodobou uplatnitelnost ve společnosti a na trhu práce. Kompetenční přístup zároveň nesmí znamenat odklon od znalostí, ale naopak podporu schopnosti žáků tyto znalosti uplatnit v praxi, v různých kontextech a podmínkách.“ (S2030+, s. 28)

Provzdušnění učiva

„Učivo bude probírané s cílem hlubšího porozumění, v širokých souvislostech bez celé řady zbytných poznatků a informací. Učitelům tak bude umožněno učivo dostatečně probrat a žáci budou mít prostor informacím porozumět a aplikovat je v reálných situacích.“ (S2030+, s. 17)

Jádrové a rozvíjející výstupy

„Mezi očekávanými výstupy RVP budou odlišeny takzvané jádrové výstupy, definující společné minimum pro všechny žáky, a výstupy rozvíjející, které budou podkladem pro individualizaci vzdělávání všech dle jejich předpokladů a zájmů a umožňující účinnou podporu talentovaných a nadaných žáků.“ (S2030+, s. 27)

„Revize RVP je příležitost kurikulum upravit a redefinovat jádrové a rozvíjející učivo. Kurikulum základního vzdělávání zahrnuje množství obsahu, z něhož ne všechno má být součástí společného jádra učiva. Proto bude obsah kurikula posouzen a v potřebných částech přehodnocen. Rámcové vzdělávací programy budou průběžně (v cyklech, s ohledem na nutnost nezvyšovat administrativní zátěž škol) aktualizovány tak, aby obsah a cíle vzdělávání skutečně reflektovaly vzdělávací potřeby žáků. Do jejich zpracování a aktualizace budou zapojeni učitelé z praxe a další odborníci působící ve vzdělávání.“ (S2030+, s. 27)

Uzlové body

„Očekávané výstupy RVP ZV budou definovány pro uzlové body ve 3., 5., 7. a 9. ročníku. V 5. a 9. ročníku budou výstupy závazné, ve 3. a 7. ročníku budou závazné pouze výstupy z českého jazyka a literatury, matematiky a cizího jazyka. Ostatní výstupy v těchto uzlových bodech budou doporučené. Oproti současnému stavu přibude tedy uzlový bod v 7. ročníku, který má být stejně jako nyní ve 3. ročníku především nástrojem včasné identifikace rizik a následné cílené podpory jednotlivým žákům.“ (S2030+, s. 27)

Modelové ŠVP

„Každá základní škola se bude moci rozhodnout, zda využije vzorové, centrálně vypracované školní vzdělávací programy, nebo si program vypracuje za účinné podpory sama. Tím bude dána dostatečná volnost pro školy, které jsou inovativní, popřípadě působí ve specifických podmínkách, a zároveň bude poskytnuta podpora těm školám, které nebudou mít kapacity vytvářet vlastní ŠVP. Nad rámec podpory v rámci tvorby ŠVP vzniknou praktické a metodické učební pomůcky (učební materiály, digitální učební zdroje a učební pomůcky, včetně metodické podpory, jak s nimi pracovat) přímo využitelné ve výuce a zaměřené na skutečné zvládnutí jádrových vzdělávacích výstupů. Tato forma podpory bude doplněna o plošnou a intenzivní metodickou podporu nezbytnou pro samotné přijetí a zároveň i osvojení si revidovaných vzdělávacích programů v praxi.“ (S2030+, s. 27–28)

Formativní hodnocení

„Nad rámec sumativního hodnocení posílíme využívání formativního hodnocení, které se zaměřuje na pokrok každého žáka, podporuje proces učení a vede k přebírání odpovědnosti za vlastní výsledky i cestu k jejich dosažení. Výše uvedené předpokládá nezbytné zlepšení podmínek pro pedagogickou práci škol, využití pedagogické diagnostiky a jí odpovídajících vzdělávacích a výchovných strategií.“ (S2030+, s. 18)

Propojování formálního a neformálního vzdělávání

„Zásadní význam pro další propojování různých forem vzdělávání pak bude mít změna RVP ZV, ve které se promítne nové pojetí provazování činností a vzdělávacích aktivit, které se uskutečňují v rámci formálního vzdělávání v základní škole a zájmového vzdělávání uskutečňovaného ve školních družinách a školních klubech. Uvedené řešení umožní logické provázání a přímou návaznost těchto volnočasových aktivit na povinnou složku vzdělávání, účelnější využití personálních i finančních zdrojů a snížení administrativy spojené s odděleným pojetím těchto činností.“ (S2030+, s. 40)

  • Celý dokument Strategie 2030+ ke stažení zde
  • Přípravná studie: Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+ (2019, říjen) ke stažení zde

Považujeme za důležité zohlednit i zkušenosti s naplňováním předchozí strategie, jak je zhodnotili experti v roce 2017. 

  • Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 ke stažení zde

další východiska expertního panelu

Pracovní tým pracuje také s dalšími východisky a tezemi , které by měly sloužit jako základní stavební kameny revize RVP. Tyto teze a východiska určují základní směr uvažování o revizích a mají také sloužit jako pojistka a ověření, zda práce postupují správným směrem. Mimo jiné sem patří tyto teze: 

  • Úprava RVP by měla přispět k tomu, aby každý učitel dokázal svou výuku vyhodnocovat a na základě toho ji plánovat a rozvíjet v souladu se zadáním v RVP.
  • Revize RVP musí být provázána se změnou učebnic, výuky a hodnocení, především pak se způsobem přijímajících zkoušek.
  • Změny musejí probíhat transparentně, musejí být jasně komunikovány s veřejností. Je potřebné zajistit, aby bylo včas zpřístupňováno, co se děje a za jakým účelem.

podkladové analytické studie zpracované NPI ČR

Aktuální verze zpracovaných podkladových studií k jednotlivým vzdělávacím oblastem, které měly charakterizovat stávající stav realizovaného a výsledného kurikula v dané oblasti, zachytit zahraniční trendy a formulovat návrhy na změny, jsou-li potřebné.  

  • Podkladové analytické studie zde
  • Další podkladové materiály zpracované NPI ČR zde

informace o stavu české vzdělávací soustavy

zahraniční inspirace. vybrané podklady nadnárodních organizací

OECD

Evropská unie

UNESCO

  • UNESCO (2015). Rethinking education: Towards a global common good. 
  • Labate, H. (2020). Knowledge access and distribution: the future(s) of what we used to call ‘curriculum’. Unesco.
  • Smart, A., Sinclair, M., Benavot, A., Bernard, J., Chabbott, C., Russell, S. G., Williams, J. (2020). Learning for uncertain futures: the role of textbooks, curriculum, and pedagogy . Unesco.

vybraná výzkumná zjištění ke kurikulární reformě v Česku a v zahraničí

  • Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P. (2015). Škola v globální době: Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.
  • Dvořák, D., Holec, J., Dvořáková, D. (2018). Kurikulum školního vzdělávání: zahraniční reformy v 21. století. Praha: PedF UK. http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2019/02/DvorakDom.kn_.bl_.TISK_.pdf
  • Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23, pp. 634-663. 
  • Pešková, K., Janko, T., Janík, T., Spurná, M. (2018). Proměny postojů učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění. Orbis scholae, 12(1), 69–93.
  • Porubský, Š., Wolhuter, Ch., Kosová, B., Walterová, E., Janík, T., Mužík, V.,… Petrasová, A. (2016). Premeny školského kurikula: slovenská a česká skúsenosť. Banská Bystrica: Belianum.
  • Straková, J. (2013). Jak dál s kurikulární reformou. Pedagogická orientace, 23(5), 734–743.