Představení závěrů veřejné diskuze k Hlavním směrům revize RVP ZV

V úterý 8. února 2022 proběhla online konference shrnující dílčí závěry diskuze k Hlavním směrům revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Akci pořádala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity ve spolupráci s Expertním panelem MŠMT.

Konferenci zahájil přednáškou odborník na české kurikulum profesor Tomáš Janík. Popsal principy reformy kurikula a historické souvislosti. Věnoval se také problémům, které školství v současné době řeší. Kurikulem tzv. třetí dekády a generace je podle něj individualizované kurikulum. Jeho úlohu spatřuje i ve snižování nerovností ve vzdělávání. 

Na přednášku navázal expertní panel, který prezentoval dílčí závěry svých sedmi pracovních skupin: klíčové kompetence a gramotnosti, jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah, rámcový učební plán, uzlové body, průřezová témata, modelový školní vzdělávací program, struktura rámcového vzdělávacího programu. Bylo zdůrazněno, že expertní panel vychází z dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Ve shodě s názorem profesora Janíka je cílem expertního panelu individualizované kurikulum.

Profesor Arnošt Veselý, garant pracovní skupiny Klíčové kompetence a gramotnosti, hovořil o tom, že je vhodné zachovat kompetence v českém kurikulu. Měly by být ale více provázány s očekávanými výstupy a vymezeny v souvislosti s kompetencemi v pojetí Evropské unie. Vznikla také potřeba doplnit ke kompetencím gramotnosti.

Jádrový a rozvíjející obsah vzdělávání přiblížil dr. Dominik Dvořák. Nově by měly být vzdělávací obsahy rozděleny na jádrové a rozvíjející. Je ovšem nutné zvážit, jaké konkrétní dopady bude toto rozdělení mít.

Garantem pracovní skupiny Rámcový učební plán dr. Michalem Černým byl představen návrh rámcového učebního plánu, který by oproti dosavadnímu vykazoval značnou volnost v povinnosti hodin. S tou je však spojena odpovědnost škol ke vhodnému využití hodin k maximálnímu a zdravému rozvoji žáků.

Diskutovány byly také uzlové body, jejichž garantem je doc. Pavel Mentlík. Uzlové body by měly sloužit ve 3. a 7. ročníku převážně k vnitřní reflexi žákům a učitelům. Školy by s nimi měly pracovat jako s nástrojem identifikace možných problémů a rizik, případně nadání žáků. V 5. a 9. ročníku by uzlové body mohly sloužit i k dalšímu ověřování průběhu vzdělávání. Konkrétní podoba je ovšem, stejně jako u dalších skupin, diskutována.

Průřezová témata představila dr. Martina Tóthová. Počet průřezových témat by se měl snížit na tři a témata měla by zachovat převážně postojový a hodnotový charakter. Byla navržena průřezová témata, která jsou vztažena k žákovi, ke společnosti a ke světu. Měl by být určitě zohledněn well-being, demokratické principy a udržitelnost.

Mgr. Tomáš Pavlas seznámil posluchače s problematikou školního vzdělávacího programu. Ten by se měl zjednodušit a vyvarovat se zbytečných formalismů. Důležitá je také flexibilita tohoto dokumentu, možnost jeho úprav. Měly by se odstranit duplicity s jinými školními dokumenty. Celkově by mělo být podporováno takové využívání školního vzdělávacího programu ve školách, aby se nejednalo pouze o formální dokument, aby z něj vycházela skutečná výuka. Samostatnou kapitolou je pojetí a obsah modelového školního vzdělávacího programu jako možné podpory škol při zavádění revidovaného kurikula.

Strukturu rámcového vzdělávacího programu prezentoval předseda expertního panelu Mgr. Jan Jiterský, který byl pro to, zachovat v RVP co nejvíce jeho stávajících součástí. Měla by být ovšem upřesněna jejich vzájemná provázanost. Rámcový vzdělávací program by měl být v každém případě moderní digitální nástroj. Zmíněna byla rovněž možnost opt-outu, fungování školy mimo systém rámcových vzdělávacích programů za přesně stanovených podmínek.

Po prezentaci dílčích závěrů pracovních skupin expertního panelu následovala diskuze s účastníky konference.

Podklady pro diskusi – co si odnášíme z workshopů a doposud došlých námětů:

Po konferenci bude revize RVP ZV pokračovat textací dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, který bude v březnu 2022 znovu předložen veřejnosti k připomínkám, před jeho oficiálním vydáním a předáním Národnímu pedagogickému institutu České republiky.